Jak přežít Vánoce

Vánoce jsou svátky pohody, klidu, míru a vzájemné lásky mezi všemi. Přesně proto je všichni prožívají přesně naopak. Je to koneckonců normální, slavit věci opačným způsobem ( to že jsme přežili rok, slavíme na Silvestra opakovanou snahou se zabít ).

Snad proto, že jsou Vánoce pro většinu jedinců stresovou záležitostí, si je užívám. Usmívám se na davy chvátajících oveček v nákupních centrech, broukám si všudypřítomné kýčovité reprodukované koledy a s radostí si prohlížím krvavé skvrny, které na zamrzlých chodnících chvátající ovečky zanechávají.

Nakonec se ale vše opravdu uklidní a přichází nuda. Tu lze ovšem tradičně překonat brutální vraždou ryby a šlapáním po balóncích, které ryba obsahuje.

Na přežití nudné stránky Vánoc má mnoho lidí své metody. Například můj švorc spolubydlící.

"Co budeš dělat o Vánocích ?"
"Nevím, asi si koupím flašku vodky a někde ji vyžeru."

( zde lze ocenit i univerzálnost metody )

"Co budeš dělat na Silvestra ?"
"Nevím, asi si koupím flašku vodky a někde ji vyžeru."

Dárky pro ostatní jsou zcela na vás. Pokud ale vlastníte děti, je ekonomické je poučit o neexistenci Ježíška a taky je smiřovat s tím, že úplně všechno, co jim kupujete od začátku prosince, mají k Vánocům. Pokud děti nevlastníte, ale je na vás vyvíjen tlak, abyste nakoupili dárky pro ostatní, sáhněte po ponožkách. Univerzální, levný, tradiční dárek, který zahřeje, potěší a ve většině případů neurazí.

Přichází samotný akt. Nejlepší je, pokud jej někdo zaznamenává na kameru.

Při večeři můžete společnosti oznámit, že "ten bramborovej salát je nějakej divnej... bl...bl....eeeargh" . Pokud  nechcete být až tak devastativní, simulujte zaskočení kosti, doprovázené astmatickým záchvatem.

Potom přichází na řadu rozbalování, které můžete okořenit výlevy neskutečného štěstí, nebo naprosté urážky z právě rozbaleného dárku, případně jeho zničení při přespříliš nadšeném rozbalování. Při vrhání dárků se ovšem vyvarujte kamery, abyste nepoškodili záznam.

Veselé Vánoce přeje Gabriel Strážný.